Původní homepage webu Aleše Mejzlíka

Jak jsem přepsal web grafického skladatele a projektového dirigenta

22. ledna 2019   •   507× zareagováno na socsítích   •   × okomentováno

Aleš Mejzlík už nechtěl být jen dalším z řady zaměnitelných grafiků a projektových manažerů. Dlouho proto přemýšlel, jak neotřele, ale přitom výstižně označit své dvě hlavní profesní role. Nakonec se rozhodl pro pojmy grafický skladatel a projektový dirigent. Nové označení, to by chtělo i nový web, řekl si zhruba před rokem, a pustil se do díla. Když má Aleš zrovna svůj den, kromě fajné grafiky a vytuněného projekťákování dokáže přijít taky s pozoruhodnou slovní perlou. A tak si zkusil web i otextovat. Naštěstí mu kromě humoru nechybí ani soudnost. Brzy poznal, že mu písmenka moc neladí, a proto povolal do klávesnicové zbraně copywritera. Jak jsem jeho web přepsal?

Jak používat Přepišme.to?

1. Původní texty

Až zmizne tento návod, objeví se klientovy původní texty. Pokud chcete Přepišme.to používat jako cvičebnici, zkuste si je nejdříve pozorně přečíst a podumat nad tím, co se v nich povedlo, a co v nich naopak nehraje.

2. Texty pod kritickým drobnohledem

V dalším kroku vám prozradím, na co jsem se při vylepšování textů soustředil já.

3. Přepište to

Pokud to s procvičováním myslíte opravdu vážně, můžete se pustit do vlastní tvorby a přepsat texty podle mých (nebo svých) připomínek. Nebojte. Nebude to žádná dlouhá slohovka. Vždycky se vejdeme do jedné normostrany – ať to přepisování sviští.

4. Přepsáno

Nakonec vám ukážu, jak jsem texty přepsal já. A připojím pár poznámek o tom, co mě k tomu vedlo.

5. Pokec nad virtuální sklenkou

Pak si o všem můžeme popovídat v komentářích. Díky za konstruktivní a slušnou diskuzi, která může posunout nás všechny.

Nechcete cvičebnicovat?
Neva, tak si článek jen tak pročtěte nebo proleťte.

Pojďme na to!

Původní texty pro hlavní stránku www.alesmejzlik.cz

Původní texty na hlavní stránce Alešova webu

Nééé! Nechoďte pro lupu. Stačí kliknout na obrázek a původní texty vyjedou v plné velikosti.

Pokud chcete Přepišme.to používat jako cvičebnici, zkuste si nejdříve texty pozorně přečíst a podumat nad tím, co se v nich povedlo, a co v nich naopak nehraje. Neřešme prosím pravopisné chyby – nepíšeme diktát, ale marketingové texty. Ano, ty by měly být bezchybné i po stránce ortografické, ale té se v Přepišme.to věnovat nechci. Pokud se klient nebo copywriter v pravopisu necítí jako ryba ve vodě, nechť si nechá hodit záchranný kruh od korektora. V Přepišme.to prosím soustřeďme pozornost na to, jak vytvořit úspěšné prodejní texty. Zkoumejme, co udělat pro to, aby v záplavě jiných textů dokázaly zaujmout, přesně a srozumitelně sdělily podstatné myšlenky a díky tomu pustily čtenáře ideálně až po kliknutí na tlačítko odeslat v kontaktním formuláři nebo v nákupním košíku.

Hotovo?

Texty pod kritickým drobnohledem

Co se povedlo

Pojmenování profesí

Grafický skladatel a projektový dirigent? To zní dobře!

Už víme, že cesta k pojmenování Alešových dvou profesí byla dlouhá – kráčel po ní několik měsíců. Podle mě se ale tato pouť vyplatila. Pojmy grafický skladatelprojektový dirigent jsou netuctové, a přitom říkají, co Aleš dělá a že to nedělá jako každý druhý. 

Coby grafik není pouhým sazečem. Dá se charakterizovat spíše jako grafický koumák, který dost přemýšlí, než někam umístí konkrétní grafický prvek. Skládá jednotlivé obrazové dílky tak, aby byly v harmonii. Slyšíte tu hudební víceznačnost slova skladatel? Odtud byl už jen kousek k projektovému dirigentovi. Projekťák totiž diriguje svůj orchestr tak, aby z něj dostal to nejlepší – uchu lahodící symfonii. Tyto dva neotřelé, ale přesto výstižné pojmy dávají velice dobrý základ pro to, aby Alešův web byl textově odlišitelný a zapamatovatelný.

 

Dva bloky s výčtem dovedností

Co dělá grafický skladatel a projektový dirigent

 

Myslím, že poptávajícím je celkem jedno, jestli grafika pro jeho web vznikne v produktech Adobe, Affinity nebo v aplikaci úplně jiné značky. Důležitější je, aby z webu jasně zjistili, co vše pro ně může grafik udělat. Pravý odstavec s výčtem grafických prací proto považuju za zdařilý.

Ve sféře grafiky existuje tolik rozličných disciplín, že žádný profík nemůže být mistrem ve všech. Proto se grafici do různé míry specializují. U projekťáka je situace trošku jiná. Osvícení projektoví manažeři mi snad odpustí zjednodušení, ale aspoň podle mých zkušeností se v marketingovém projektovém řízení na přílišné specializace nehraje. Zdá se mi proto rozumné, že Aleš zmiňuje to, jaké činnosti z pozice projekťáka dělá. Výčet oblastí, nad kterými dokáže držet dirigentskou hůlku, navíc zcela kopíruje jeho záběr ve světě grafiky.

 

Snaha o hovorovou tonalitu

Na původních textech je jasně vidět, že se Aleš snažil psát v hovorovém tónu. Svědčí o tom řada nespisovných výrazů (celý portfólio, přemejšlím, koncovky -ju ve slovesech...), slangovost (webovky) nebo některé frazémy (střihnu si logo, zvládnu to levou zadní…). Snaha o hovorovou tonalitu je jistě správná, ale v tomto případě také nedotažená.

 

Dobré podklady

Co si budeme povídat. Podobně otextovaných webů jsou mraky. Neurazí, nenadchnou. Je z nich cítit, že obsah psali samotní majitelé. Lze je ale brát jako slušné podklady pro texty nové. Když se k tomu přidá pořádná vstupní analýza nebo aspoň pár poctivě zodpovězených dotazů v případě, že klienta už celkem dobře znáte z předchozí spolupráce, máte vše, co potřebujete, abyste se mohli pustit do díla. Z Alešových textů bylo jasné, co a jakým tónem chce sdělit. Jeho práci a systém tvorby už mám za roky spolupráce také dobře našlukované, takže tentokrát jsem se obešel bez vstupní analýzy. 

 

Co skřípe

Nejednotnost

Když se jako návštěvník ocitnu na nějakém webu, očekávám od něj, že alespoň v rámci jedné stránky na mě čekají texty napsané v jednotném stylu. Pokud tomu tak není, nebudu si možná připadat hned zmatený a asi nebudu ani přemýšlet nad tím, jestli jsem omylem nepřeklikl jinam, ale rozhodně mě stylová nejednotnost bude rušit. A to by dobrý marketingový text dělat neměl.

Už jsme si ukázali, že se Aleš snažil, aby jeho texty působily, jako by je někdo pronášel v běžné mluvě. Hovorovost ale není dotažena. Občas se navíc stává, že se nespisovné výrazy nebo tvary vyskytnou v bezprostřední blízkosti spisovných slov nebo slov cizího původu. Ukažme si to na příkladu:

Nevhodná kombinace nespisovnosti a spisovnosti

Spojení nespisovného tvaru celý s převzatým slovem portfólio by mi normálně nevadilo. Jenže ve stejném bloku nám hovorovost kazí spisovný výraz prohlédnout

Možná byste chtěli namítnout, že to mohl být autorský záměr. Můžu vás ujistit, že nebyl. ;-) A i kdyby ano, tak by to byl záměr nezdařilý. Chce-li autor použít podobné kontrasty záměrně, musí dát čtenáři jasně najevo, že to tak chtěl, a nejedná se o nedůslednost či omyl. A to se při jediném, a ještě poměrně decentním, použití sotva podaří.

Do konceptu hovorovosti moc nezapadají ani skoro knižní výrazy (usednout) nebo některé termíny (reciproční).

 

Větné vazby a skřípající slovosled

Největším problémem textů, které si píšou majitelé webu sami, nebývá ani tak pravopis, ale nejrůznější komolení větných vazeb a skřípající slovosled. Zatímco na tvrdá a měkká I si dávají lidé pozor, protože vědí, že v nich můžou chybovat, v případě chybných slovesných vazeb mnohdy ani netuší, že je použili špatně.

Krásný příklad tohoto nešvaru (ano, jsou tam i pravopisné chyby, ale ty teď vem rohatej) máme třeba zde:

Ajajaj! Moc snahy, málo čárek...

Kdybychom trvali na původní formulaci (jako že nebudeme ;-)), gramaticky správná podoba by byla třeba takováto: Dohlížím, aby webovky fungovaly, jak mají, anebo je v lepším případě i sám tvořím.

 

Prvoplánové chválení

Z hlediska marketingového sice platí, že i dobré zboží je potřeba chválit, protože to samo neudělá, ale z původních textů je občas cítit až přílišná suverénnost. Tu by navíc návštěvník webu, který Aleše nezná, mohl považovat snad i za projev nabubřelosti. 

Prvoplánové chválení může odradit

Spojení se mnou se nemusíte bát není podpořeno žádným konkrétním argumentem nebo odkazem na předchozí zdárné počiny. Následuje jen líbivý, ale v tomto kontextu nic neřešící frazém zvládnu to levou zadní. Budu se proto snažit, aby z nových textů zaznívala kvalita Alešovy práce spíše nenuceně mezi řádky, nebo ji podpořím konkrétními důkazy.

 

Nepřesná nebo nevhodná pojmenování

Někdy člověk v zápalu boj zapomíná na kontext: 

Že někdo od grafika odešel? To není zrovna informace, která by měla zaznívat v marketingových textech.

Diváci na vystoupení skladatele a dirigenta? No, buďme přesnější. Možná někteří obdivují lepou sólistku nebo krásu jejího hudebního nástroje, ale na koncert klasické muziky přichází většina z nich nakrmit sluch. Takže tu máme posluchače.

Jindy zase člověk opomene, že by některé informace na prodejním nebo i prezentačním webu být neměly. Diváci, kteří odešli? Tohle s marketingovými texty moc neladí. Proč zmiňovat logický (prů)tok zákazníků, ze kterého většinou vyplave jen pár trvalých klientů? Poptávající by spíše rádi věděli, komu se Alešovo dílo už zalíbilo.

 

Nevyužitý příběhový potenciál

Ze všeho nejvíc mi ale vadí, že web nevyužil svůj příběhový potenciál. Ano, taky jsem alergický na všechny ty produkty a služby s příběhem, ale v tomhle případě to berme jako terminus technicus. ;-) Zkrátka mi zde chybí příslovečná červená nit vinoucí se celým webem. Přitom nemálo míst v původních textech k tomuto přístupu vyloženě vybízí:

Příběhový potenciál webu nebyl ani zdaleka využit

Také vidíte ty náznaky odkazující do světa hudby? Připraveni usednout – bude to koncert! Rychlé švihnutí – dirigent se už chystáA do toho najednou prásk, skříp a bum – reciproční odkaz a snad ještě horší výloha z jakéhosi obchodu.

Při psaní nových textů se tedy budu snažit, aby byl web protkán jednotícím příběhem – podobně jako jsem to kdysi udělal třeba u microsite www.pojdnaspst.cz nebo i na svém webu. A v souladu s předchozími řádky je nejspíš už jasné, že budu psát o grafikovi a projekťákovi v hudebním žargonu.

Zkuste si to taky…
Hotovo? A chcete vidět moje texty?

Jaké texty jsem vykouzlil v Copy věži

Nové texty od Romana Věžníka

Mikroskop nechte vědátorům. Jestli chcete větší písmenka, stačí kliknout na obrázek a nové texty vyjedou v plné kráse.

V jednom ze svých blog postů jsem ukazoval, že poctivé studium podkladů mnohdy porazí kreativitu. V tomto případě ji naopak nastartovalo. Díky původnímu obsahu nezela notová osnova nových textů prázdnotou příliš dlouho. Za houslový klíč jsem velmi brzy doplnil pár prvních not, jejichž tóny jsem zaslechl právě při pročítání Alešových textů.

Spojení malý příběh v původní textaci menu ve mně okamžitě evokovalo Mozartovu Malou noční hudbu. Od té už to byl jen kousek k Malé životní hudbě. Podobně mě inspirovalo Rychlé švihnutí. Švihnula určitě dirigentská hůlka – taktovka. Tak se zrodil konTAKT. Přestože mé hudební znalosti jsou dosti vetché, v paměti mi bliklo, že rychle se v hudebninštině řekne presto. A rázem tu byl Presto konTAKT.

Patálii s Diváky, kteří odešli jsme už naťukli v kritickém drobnohledu. Jak ale v hudebním duchu otextovat blok uvozující reference? V této branži se úspěch díla pozná například podle aplausu. Takže se nabízí spojení Posluchači, kteří mi už tleskali. No, když na to tak koukám s nůžkami v ruce, posluchače ani nakonec nepotřebujeme. Ven s nimi! Kdo mi už tleskal? bohatě stačí.

Díky těmto pár nápadům, které vznikly na základě pročítání původních textů, jsem se dostatečně naladil na skladatelsko-hudební notu a pokračoval ve vymýšlení dalších spojení. Nejdřív z hlavy. Když se fantazie unavila, vzal jsem si na pomoc rozložitou paní Wiki. Proklikával jsem z odkazu na odkaz a poznamenával si myšlenky, které by ladily s dosavadními řádky nové skladby.

Objevil jsem tam třeba vhodný výraz pro název bloku sociálních sítí. Etuda je totiž drobná hudební skladba. Tahle definice dobře ladí s  (většinou nepsaným) požadavkem na příspěvky psané pro sociální sítě – stručnost především. Z patičky vás proto na Alešovy socsítě láká podnadpis Sociální etudy.

Během psaní jsem si dával majzla na to, aby texty nezaváněly prvoplánovou samochválou. Snažil jsem se ukázat, že Alešovy služby jsou opravdu dobré. Ale chtěl jsem, aby kvalita zazněla jaksi jen tak mimochodem a na příkladech. Rozhodně jsem se chtěl vyvarovat bezobsažných tvrzení typu Se mnou se nemusíte bát, zvládnu to levou zadní.

V hudebním duchu jsem postupně přepsal celou homepage a obdobně jsem otextoval i většinu zbývajících stránek. Na některých místech jsem ale nechal původní hlášky (Já nevím, co bych sem tak napsal, ale lorem ipsum dolor sit amet se jeví jako dobrý nápad.). Podtrhují totiž Alešovu osobitost a zálibu v nadsázce.

 

Kritický pohled na vlastní texty s ročním odstupem

Texty pro Alešův web jsem dokončil přesně před rokem. Od té doby se mé schopnosti posunuly zase o kus dál, a hlavně jsem poupravil svůj přístup ke copywritingu. Rozloučil jsem se s obdobím, ve kterém se mi zdálo, že v marketingovém psaní jde především o kreativitu. Nebylo to dáno ani tak mou naivitou nebo nevzdělaností, ale spíše dlouhou sérií zakázek, ve kterých hlavním (a často také jediným) požadavkem bylo odlišit se od konkurence.

Na přelomu roků 2017 a 2018 jsem od zákazníků četl samá přání typu: Nechci na webu žádný technický údaje, postupy a vysvětlování. Toho je plný net. Chci mít takové texty, díky kterým se můj brand stane zapamatovatelný, protože vše bude napsané výrazně jinak než u konkurence. Bude to nápadité a zábavné. Řekl bych, že mou největší chybou tehdy nebylo to, že jsem mnohdy až příliš popustil uzdu své kreativitě, ale to, že jsem na všechna tato přání šmahem přistoupil.

Sám ani nevím, jestli za tím stála podvědomá obava, že bych oponováním mohl přijít o zakázku, nebo jsem mlčel, protože jsem se už těšil na další kreativní perlení. Jistý jsem si jedním. Měl jsem aspoň upozornit některé klienty na to, co můžou takovéto texty způsobit. Neuklidňuje mě ani skutečnost, že všichni tito kreativních textů chtiví zákazníci byli s výsledkem spokojeni. Já tehdy taky. Dnes vím, že podobný přístup ke copywritingu se rozhodně nehodí pro všechny weby. 

Alešova nová webová prezentace podle mě ale představuje příklad toho, kdy je podobný přístup na místě. Aleš novými texty ukazuje, že není tuctový grafik, který jen jako robot přesouvá jednotlivé prvky podle přání klienta. Jeho nový web naznačuje také to, že je lehce svérázný a má osobitý přístup k práci i komunikaci. Webovky tak záměrně fungují i jako filtr poptávajících

Právě proto jsem se nebál Alešovu hlavní stránku zařadit do úvodního dílu Přepišme.to, který se zaměřuje na příběhový webcopywriting. Když se na nové texty dívám s ročním odstupem, na pár místech bych lehce  upozadil kreativitu ve prospěch srozumitelnosti. Ale jinak mi texty znějí stále dobře. Podobně jako Alešovi a jeho klientům.

 

Copy soutěž

Sto lidí, sto chutí. Nedělám si iluze o tom, že by se mé texty zalíbily všem. Rád si proto počtu, jak byste Alešův web přepsali vy. Kdybyste mě ale náhodou chtěli zahltit stohy stránek, raději vás trošinku přibrzdím. Bohatě postačí, když mi do komentářů pod článkem napíšete, jak byste v hudebním duchu otextovali název referenčního bloku. Aby nedošlo k mejlce, jde o tuhle pasáž:

Že někdo od grafika odešel? To není zrovna informace, který by měla zaznívat v marketingových textech.

Ano! Fakt stačí vymyslet copy pro jediný řádek. Mnohdy totiž jedna věta prozradí o copywriterském umu víc než tisíce slov.

Co za to? Dobrý pocit, že jste udělali něco pro svůj copy rozvoj. A pro autora textíku, který mi padne do oka nejvíc, libovolnou (e-)knihu z nakladatelství Melvil. Proč zrovna od nich? Jednak tyhle řádky ťukám v jejich coworku, ale hlavně většinu jejich knih fakt melviluju. Vaše vybroušené návrhy budu s napětím vyhlížet do Valentýna. Tak, přátelé, Přepišme.to!


Chcete taky něco přepsat?

Pojďme na to!

Přepsal jsem taky tohle

Indián z kmene Arhuacos sklízí kávová zrna
Kdo texty maže, tomu web jede
Jak jsem přepsal stránku O mně pro web Děvče z hor

Až něco zase přepíšete,
dejte mi echo na

Váš Emil je tu dobře uvězněn